Historie kávy je fascinujícím příběhem o tom, jak se z nenápadných plodů divokého keře stal jeden z nejoblíbenějších a ekonomicky nejvýznamnějších nápojů na světě. Od prvotních objevů na africkém kontinentu až po vznik moderních kavárenských řetězců a fenomén výběrové kávy ušla káva dlouhou cestu.

Objev kávy a etiopská legenda o pastevci Kaldim

Historie kávy se začíná psát již v roce 525 n.l. v Etiopii. Podle staré legendy byly povzbuzující účinky kávy objeveny zcela náhodou etiopským pastevcem jménem Kaldi. Ten si jednoho dne všiml, že kozy, které pásl, jsou po pojídání červených plodů z neznámého keře neobvykle plné energie a večer odmítají spát.

Kaldi se s tím, čeho byl svědkem, podělil s místním mnichem. Ten se rozhodl experimentovat a připravil z plodů keře nápoj. I on na sobě okamžitě pocítil jeho povzbuzující účinky – nápoj ho dokázal udržet bdělým ještě dlouho po únavné večerní modlitbě. Mnich své nově nabyté znalosti předal dalším mnichům z kláštera, a tak se poznání o účincích kávy začalo postupně šířit dál. Zpočátku se plody často jen žvýkaly nebo se z nich připravoval odvar, technika pražení přišla až později.

Původní divoká Arabika: Klenoty ze Sidamo a Yirgacheffe

Podle dochovaných legend pocházela první divoká Káva etiopská z oblasti Sidamo, ležící nedaleko města Yirgacheffe. Etiopie je dodnes považována za pravlast kávovníku a místo s největší genetickou diverzitou této rostliny. Skutečností zůstává, že i dnes se v této vysokohorské oblasti pěstují jedny z nejlepších a nejlépe hodnocených káv na světě. Odrůdy jako Arabika Sidamo a Arabika Yirgacheffe, které stále často rostou na původních, divokých či polodivokých keřích, jsou ve světě výběrové kávy ceněny pro svůj nezaměnitelný profil plný květinových a citrusových tónů.

Expanze do arabského světa: Jemen a kolébka kávové kultury

Z východní Afriky se kávovník postupně rozšířil přes Rudé moře do Jemenu a Arábie. Zde, kolem roku 1000 n.l., začaly vznikat historicky vůbec první kávové plantáže. Káva se zde začala cíleně pěstovat a kultivovat. Důležitou roli hrál jemenský přístav Mokka (Mocha), který se stal na staletí hlavním světovým centrem obchodu s kávou. Nápoj, tehdy nazývaný qahwa, se stal nedílnou součástí arabské kultury. Již v 15. a 16. století byla káva běžně dostupná a oblíbená v celé řadě zemí, včetně Indie, Persie, Egypta, Sýrie a Turecka. Právě v Osmanské říši začaly vznikat první veřejné kavárny, které sloužily jako důležitá centra společenského dění a obchodu.

Káva dobývá Evropu a vznik prvních kaváren

Mezi lety 1600 až 1615 se káva poprvé dostává na evropský kontinent. Zasloužili se o to především bystří benátští kupci, kteří měli silné obchodní vazby na Orient. Ruku v ruce s dovozem zrn šla i poptávka po místech, kde by se dal nápoj konzumovat. V roce 1645 je v Benátkách otevřena první kavárna.

V Benátkách na náměstí Sv. Marka se dodnes nachází slavné Café Florian. To není jen jedna z nejstarších nepřetržitě fungujících kaváren na světě, ale také jedna z nejdražších. 

V rychlém sledu se poté začaly otevírat další kavárny napříč kontinentem. Vznikl první Coffee House v Oxfordu a další kavárny následovaly v Marseille, Hamburku, Vídni a v Holandsku. Byli to právě Holanďané, kdo jako první prolomil arabský monopol na pěstování kávovníků. Kávu tajně vyvezli a úspěšně ji začali pěstovat ve svých koloniích v Indonésii – konkrétně na ostrovech Jáva, Sumatra a také na Cejlonu(dnešní Srí Lanka).

Kávová kultura v českých zemích: První pražská kavárna

Od roku 1723 již začíná intenzivní zakládání kávových plantáží Francouzi, Angličany, Portugalci v oblastech Antyl, Brazílie, Cejlonu, Jamaice, Kubě, na Kostarice, v Guatemale, Venezuele, Mexiku. Roku 1799 vezou Španělé kávu do Kolumbie, El Salvadoru a kolem roku 1878 se káva se rozpíná po celém africkém kontinentu.

Moderní doba: Cesta k výběrové kávě (Třetí vlna)

Zatímco 19. a 20. století bylo ve znamení masové průmyslové produkce (instantní káva a velké řetězce), 21. století přineslo tzv. třetí kávovou vlnu. Důraz se přesunul zpět k samotnému zdroji – kávě jako řemeslnému produktu. Stejně jako u vína se dnes hodnotí terroir (kde káva roste), precizní metody zpracování, světlejší profil pražení a metody alternativní přípravy (V60, Aeropress), které dávají vyniknout těm nejlepším odrůdám.

Přečtěte si další články z kategorie původ, zpracování a pražení kávy

Natálie z týmu Káva Monro